1932 SK Polaban Nymburk - 2012 NED Hockey Nymburk - 80 let ledního hokeje v Nymburce

Dulovce potkala první zlomenina v nepravý čas

21. 11. 2008

Tak tomu se lidově říká pech. I pešek. Anebo smůla. Ale vskutku obrovitánských rozměrů. Potkala nymburského hokejistu Martina Dulovce. Dvaadvacetiletý mladík se po nepříliš slavném rozletu do letošní druholigové sezony v mateřském klubu odporoučel na měsíční hostování do konkurenčního Kolína, kde se parádně rozehrál a pomohl týmu přervat sérii porážek. Když ale v neděli nastoupil k poslednímu mači za Kozly proti České Lípě a ve skvělé formě se měl vrátit do Nymburka, pohádkový příběh skončil. Ovšem bez tradičního dobra, které přemůže zlo. Dulovec si ze souboje s českolipským obráncem Mrkvičkou odnesl nadvakrát zlomenou klíční kost. A na led se vrátí nejdříve v lednu. „Je to fakt smůla. Ale i hokej, nedá se nic dělat,“ odmítá Dulovec kdovíjak truchlit.

Jak se cítíte?
Ujde to. Co si budeme povídat. V pátek jdu k lékaři na kontrolu.
A jaké jsou prognózy léčby?
Doktoři řekli, že na hokej musím na čtyři až šest týdnů zapomenout. Když se zranění bude dobře hojit, mohl bych snad po Novém roce zase začít trénovat a hrát.
Už jste se někdy takhle vážně zranil?
Ne, nikdy. Tohle je moje vůbec první zlomenina v životě. Přišla bohužel v nevhodnou dobu.
Vybavujete si osudný moment?
Jistě. Karel Nedbal mi chtěl vrátit přihrávku před prázdnou bránu a já mohl skórovat. Natahoval jsem se po puku, jenže v tu chvíli mě někdo trefil ramenem na rameno. Měl jsem zrovna uvolněné paže a to je ten malér. Kost tu ránu nevydržela a prdla.
Víte, že to byl obránce Mrkvička?
Ne, ani ne. A to už je teď i jedno. Vím jen, že prostě jeden ze soupeřů po mně vyjel z rohu kluziště. Leckdy není čas vnímat přesně tváře.
V Kolíně jste byl na měsíčním hostování, abyste se rozehrál. Zdá se, že angažmá skutečně svůj účel splnilo. Souhlasíte?
Určitě ano. Jsem moc rád, že jsem tuhle šanci dostal. Začátek sezony se mi v Nymburce nepovedl, nedostával jsem tolik prostoru a změnu jsem uvítal.
To v Kolíně jste tedy prostoru dostal požehnaně.
No právě a to mi vyhovovalo. Užil jsem si to. Začal jsem si zase věřit. Vychutnal jsem si, že mám důvěru trenéra a že jsem v týmu potřeba. A že moje branky a přihrávky přispěly k vítězstvím. Kolín to potřeboval.
Nymburk vás chce zpátky. Nezůstal byste raději v Kolíně?
Takhle to nestojí. A já o tom ani nemohu rozhodnout. Vše je věcí jednání vedení obou klubů. Ale v Kolíně se mi líbilo, je tu dobrá parta.
Všiml jsem si, že jste si vytvořil i vřelý vztah s kolínskými fanoušky. Po svých brankách jste je i gesty hecoval. Znáte se s někým z kotle?
Ani ne. Ale to, co jsem dělal, je potřeba. Hráči by s fanoušky měli být v kontaktu. Fandové potřebují dobré výsledky, které si za fandění zaslouží. A my hráči potřebujeme k dobrým výkonům pořádné fandění, žádnou komorní atmosféru.
Co byste do Kolína vzkázal?
Ať se jim dál takhle daří a stoupají v tabulce vzhůru.
A po Labi do Nymburka vzkážeme co?
Že se těším na led a že pevně věřím, že formu nenechám v nemocnici na kontrolách (smích).

Vizitka:
Martin Dulovec
Věk: 22 let
Kariéra: Nymburk, Kolín, Sparta Praha, Mladá Boleslav, Hradec Králové, Nymburk, Kolín, Nymburk
Povolání: elektrikář
Rodina: svobodný, přítelkyně Jitka (26)
Koníčky: hokej, fotbal, dobré jídlo, kino

Převzato z Kolínského deníku, autor Petr Koděra. Foto Jan Vidrna

Doporučujeme: Světelná reklama | Klimatizace