1932 SK Polaban Nymburk - 2012 NED Hockey Nymburk - 80 let ledního hokeje v Nymburce

Mistr bruslař jezdí i 50 km/h

16. 07. 2006

Bývalý nymburský hokejista Marek Krejčík z Chvalovic zíkal spolu s olympioničkou Martinou Sáblíkovou titul Mistra ČR na in-line bruslích.

Bývalý hokejista nymburského áčka, sportovec tělem i duší, ale i malíř a táta jeden a půl roční Kristýnky Marek Krejčík z Chvalovic je jedním z průkopníků závodního ježdění na in-line bruslích u nás. Má za sebou jeden z prvních úspěchů, které jsou pro něj možná vstupní bránou do mezinárodní skupiny profesionálních sportovců v tomto rozvíjejícím se sportu. Nedávno se v Plzni stal mistrem republiky a v mezinárodní konkurenci skončil na pátém místě.
Jak jste se vlastně ke kolečkovým bruslím dostal?
Když jsem před pěti lety skončil s hokejem v nymburském áčko, dodělávali akorát cyklostezku z Nymburka do Poděbrad. První rok jsem moc nejezdil, spíše jsme chodili s manželkou Katkou cvičit do posilovny. Když člověk odmalička každý den trénuje hokej, tak snad potom ani nejde nic jiného dělat. Potom jsem začal jezdit. Nejdříve sám, pak s kamarádem a jezdilo se, jak to šlo. Třeba tak dvacet třicet kilometrů. Pak jsme zjistili, že dobrá bruslařská škola je v Benátkách nad Jizerou, takže moje první kroky vedly tam.
Závodů v naší zemi zatím moc není. Který byl váš první?
Před dvěma lety tu kluci odněkud od Kolína, kteří se o in-line bruslení zajímají, pořádali takové "sranda" závody, tak jsem tam šel a vyhrál je. A to jsem ještě vůbec netušil, že nějaké jiné závody se u nás pořádají. Tam byla ovšem slabá konkurence.
Jak je důležitá technika? Na bruslích tu jezdí hodně lidí, ale zřejmě ne tím správným stylem.
Samozřejmě, jako u každého vrcholového sportu. S fitness ježděním, které tu provozuje většina lidí rekreačně, se to nedá srovnávat. Při pohybu na bruslích je důležitých mnoho věcí. Je to podobné jako u rychlobruslařů na ledě. Já se většinu techniky učím sám z různých záznamů závodů v okolních státech. Tam má in-line bruslení tradici padesát let i víc.
Jakou největší rychlost dokáže bruslař na kolečkách docílit?
To závisí nejen na technice a trénovanosti, ale samozřejmě i na terénu. Jednou jsme to s klukama měřili a na tachometru auta, které jelo těsně za mnou, bylo kolem padesáti kilometrů za hodinu.
Teď jste na závodech v Plzni byl nejlepší mezi Čechy v maratonu. Kolik měřila trasa?
Měří dvaačtyřicet kilometrů. Ale u nás většinou jezdíme kvůli organizačním problémům půlmaratony, ty jsou dvacet jedna kilometrů. Tento závod byl takovou prestižní výjimkou.
To jste opravdu tak dobrý, nebo tu není ta správná konkurence?
Jak už jsem říkal, in-line brusle na profesionální úrovni jsou u nás v plenkách, takže ta konkurence není tak silná. Vyloženě bruslařské státy jsou Německo, Rakousko nebo Švýcarsko, velké závody se jezdí i ve Francii. Tam také dosažené časy vypadají jinak.
Léta ovšem běží, za pár dní vám bude třicet. Čeho chcete dosáhnout, než začne kondička klesat?
Chtěl bych se nominovat na některý z prestižních zahraničních závodů a přiblížit se časům, které dosahuje špička. Uvidíme.
Vím, že jste hrál hokej, malujete, jezdíte na kolečkových bruslích. Dá se říci, že jste všestranný sportovec. Jaké sporty vás ještě berou?
Dělám takové sporty, kterými se připravuji právě na brusle. V zimě jezdím hodně na kole, tak dvakrát týdně, pak chodím do posilovny a jednou za týden si zahraji hokej. Bez pohybu prostě nemohu existovat.
Takže kolečkové brusle jsou vaší hlavní aktivitou, dokonce i malování šlo stranou. Vracíte se k němu?
V zimě je víc času, ale v létě se k plátnu vůbec nedostanu. Navíc se také k práci a sportu snažím věnovat co nejvíc rodině, manželce Katce, která ovšem jezdí také se mnou a docela už jí to jde, a hlavně dceři Kristýnce. Ta teď nedávno začala chodit, takže ji člověk musí hlídat na každém kroku. Každý týden jsou závody a v práci je mnoho povinností.
Co byste doporučil těm, kteří by případně chtěli jít ve vašich šlépějích?
Hlavně ať si pořídí pořádný materiál. Vrcholově se nedá jezdit na bruslích za pár stovek ze supermarketu. Pořádné brusle začínají tak na těch osmi tisících. Některé brusle se ale vyšplhají až na třicet tisíc. Záleží na materiálu. Celá brusle musí být co nejlehčí, tepelně tvarovatelné hmoty, aby se daly vytvarovat přesně na nohu. Podvozek musí být co nejlehčí a nejpevnější. Ani kolečka a ložiska nejsou nejlevnější záležitost. Za sezónu to chce třeba dvoje nebo troje kolečka a dvoje ložiska. Podle toho, jak se jezdí. Ale hlavní věc, se kterou musí každý počítat, že bez řádného tréninku by to prostě nešlo.

MAREK KREJČÍK
Koncem měsíce třicetiny. Od svých osmi let hrál hokej, působil mnoho let v nymburském mužstvu. Před pěti lety se s hokejem rozloučil a nyní se věnuje in-line bruslení na kolečkových bruslích. V Plzni získal 25. června titul Mistra republiky. Má ženu Katku a jedenapůlletou dceru Kristýnku.

Ptala se: MILENA JÍNOVÁ, převzato z Nymburského deníku

Doporučujeme: Světelná reklama | Klimatizace